15.5.2011 - MVP – Bratislava (SK)

17.01.2019

Přišla neděle, za námi klubová výstava a my jsme se probouzeli do velmi brzkého rána ( bylo kolem třetí hodiny) s tím, že pojedeme do Bratislavy. Nikomu se nechtělo vstávat, tedy až na páníka, ten vyskočil z postele a už pobíhal po bytě a dobaloval věci na výstavu. Venku lilo jako z konve a tak jsem šla honem venčit , abych se stihla ještě převléknout a vysušit Jetíka, aby nám cestou ještě nedejbože nenastydl. Bylo kolem půl čtvrté a vyráželi jsme z domova pro tři Vydry Woodika, Keníka a Janu. Ti už nás čekali promočení u branky svého obydlí a tak jsme je naložili v autě trochu přitopili a hurá na Slovensko. Výstava se konala tentokrát v hale a to bylo dobře protože celý den jen lilo a lilo. Dorazili jsme kolem osmé a po nutné prezentaci jsme vyrazili na obchůzku krámků a to byla, jak jsme později zjistili ta nejlepší věc co jsme mohli udělat, tedy pro Janu a Keníka. Vydříci zahlédli agility a už s nimi nebyla řeč, šli se zapsat a celé dopoledne závodili jako o život. Přebíhali mezi výstavním kruhem a agility až jsem si začala myslet, že tam nechají vyšlapanou cestičku. Tentokrát nás posuzovala slovinská rozhodčí, kterou už jsme potkali na Evropské výstavě a tak už jsme zlehka věděli co očekává. Nastoupili jsme do kruhu po dobrmanech a po velmi bedlivé prohlídce se nás paní rozhodčí zeptala, jestli už jsme se někde neviděli. Pověděla jsem jí , že na Evropské výstavě a ona my na to odvětila, že si nás pamatuje a že nám Jetík krásně zmohutněl. To zahřeje, když si člověk pomyslí kolik mezi tím posoudila psů. Nebudu to prodlužovat byli jsme jediný pinč na výstavě a tak jsme dostali BOBa rovnou. Pak před námi defilovalo několik desítek kníračů a už se ke kruhu řítil Woodik, vyfasoval na krk výstavní vodítko a téměř hned šel dovnitř. Ve své třídě vítězů porazil černého pejska a dostal CACe a protože tam byli jen oni dva jako zástupci silnějšího pohlaví tak obdržel rovnou i CACIBa, pak šel do kruhu s CACIBovou fenkou a mezi námi byl jednoznačně lepší. Bohužel paní rozhodčí si to nemyslela takže BOBa dostala fenečka. Pak se čekalo na závěrečné soutěže, Vydříci dobíhali agility a nakonec vyhrál Kenník dostal pohár třikrát větší než on sám a pak začalo velké finále. Střídali se před námi všechna nejrůznější plemena , stáří i pohlaví psů a protože jsme jako sk.FCI 2 šli zase až mezi posledními, měli jsme čas si je všechny pěkně prohlédnou. Naši skupinu posuzoval pan rozhodčí z Německa, sám chovatel kníračů a nám v předkrmu nám věnoval spoustu času, dokonce se k nám i několikrát vrátil. Bohužel Jetík v při závěrečném předvádění děsně vyváděl a nechtěl postát a tak nás nevybral, i když snad poprvé jsem měla pocit, že by možná mohl. Po soutěžích jsme pejsky vyvenčili, naložili a vyrazili domů, cestou jsme poslouchali finále v hokeji a nemohli jsme nevzpomenout, že i loni cestou z Maďarska bylo také finále, letos tam ovšem Češi chyběli, no snad příště. Alespoň naše výprava pomyslné zlato přivezla.

Rozhodčí :Željka Fon (SLO)

Jet Set Black Bohemia V1, CAC, CACIB, BOB